Historie viaduktu je spjata s výstavbou železniční trati z Rakovníka do Mladotic. Se stavbou této dráhy se podle čistecké pamětní knihy od Eduarda Stanislava započalo v prosinci 1897. Zakázku na stavbu mostu vyhrála Pražská akciová společnost. O výstavbě mostu kronikář E. Stanislav píše: Obtížná byla i stavba mostu přes údolí potoka Javornice. Železná konstrukce jest položena na válcích, ležících na obrovských kamenech. Protože traktorů tehdy nebylo, bylo použito k dopravě těchto kamenů volských i koňských potahů, takže až šest párů bylo společně zapřaženo, přesto ale trvala doprava dvou kusů z lesa Jedliny na most přes týden. Provoz na trati byl zahájen 8. července 1899.
Opuštěný žulový lom
Opuštěný žulový lom východně od Lhotského vrchu
V okolí Čisté byla díky potoku Javornice v minulosti postavena spousta mlýnů. Převážná většina z nich však již byla přestavěna a změnila svoji podobu, dnes už je tedy k velké škodě nemůžeme označovat za zajímavé stavby lidové architektury. Jednou z mála výjimek je mlýn u rybníka Boubrlák, který si dosud zachoval někdejší výraz. Václav Korb označuje ve svém soupisu památek tento mlýn jako Rumlův, Pátkův či Boubrlův. O mlýně píše Jaroslav Janata v publikaci Údolí Javornice z roku 1982 toto: po výtoku z Křečkovského rybníka opouští Javornice současně i les a své lůžko si vyhloubila na své další cestě poli a loukami směrem ke Zdeslavi, kde naplňuje druhý velký Hořejší či Karlův rybník s bývalým mlýnem téhož jména. Na některých mapách je uváděn též jako Hamplův či Rumplův. Podle zdeslavské kroniky byl tu roku 1792 mlynářem Fritsch Christoph, od roku 1834 Müller, roku 1880 Josef Pátek. Od roku 1913 pak Boubrle, a proto se nyní všeobecně říká Boubrlův. Je to první rybník ze tří zdeslavských rybníků v čistecké rekreační oblasti, které zaujímají dohromady 16 hektarů plochy. O Hořejším mlýně, u něhož stála také pila, se dozvídáme, že mlynář měl z příkazu vrchnosti za povinnost rozřezat 60 klád a semlít 20 centů obilí zdarma místo roboty. Boubrlův rybník zabíhá až k lesu, kde je zařízen trvalý kempink.
Kamenný rozcestník s kruhovým půdorysem se nachází po levé straně silnice z Hvozda do Malinové.
Vodárna pochází pravděpodobně z 20. let 20. století.