Křivoklátsko a Rakovnicko - Kde nebudete vědět kam dřív
  • Cíle, trasy & mapa
    • Cykloturistika
    • Pěší turistika
    • Vodáctví
    • Turistické cíle a pamětihodnosti
    • Přírodní zajímavosti
    • Služby turistům
    • Turistická mapa
Generuji náhled
Poznávání v mapě
Archeologie
Architektura
Altány a gloriety
Kašny a fontány
Lidová architektura
Městská architektura
Moderní architektura
Opevnění
Bitvy a války
Církevní památky
Boží muka
Hřbitovy
Kaple
Kapličky
Kláštery a fary
Kostely evangelické
Kostely husitské
Kostely římskokatolické
Křížky
Křížové kameny
Pomníky a pamětní desky
Sochy
Zvonice
Zvoničky
Židovské památky
Galerie
Hrady
Hvězdárny
Industriální stopy
Mosty
Průmysl
Vojenské objekty
Zemědělství
Kolešovka
Muzea a expozice
Osobnosti regionu
Pamětní síně
Pověsti a tajemná místa
Přírodní zajímavosti
Chráněná území
Obory
Památné stromy
Parky
Skalní útvary
Rozhledny a vyhlídky
Tvrze a hradiště
Zámky
Zříceniny

Karlova Ves - Tři kamenné koule u Emilovny

Lokalita
Karlova Ves
GPS: N13,83680342° E49,98275151° minutový formát GPS: N13°50'12,492" E49°58'57,905" desetinný formát
 
Vyčkejte prosím, nahrávám mapu
Základní zobrazení
Karlova Ves - Tři kamenné koule u Emilovny
Mapa okolí Karlova Ves - Tři kamenné koule u Emilovny
Aktivní mapa
Měřítko
 
Loveckou chatu nechal v roce 1863 postavit kníže Max Egon z Fürstenberka. Původně byly na tomto místě tři oblé kameny. Na každém z nich bylo vytesáno velké písmeno "B". Kameny nechal do nynější podoby přitesat za svého pobytu na chatě princ Emil z Fürstenberka. Druhá verze říká, že princ nechal původní kameny odstranit a na jejich místo dal zhotovit ony tři koule. Jisté je, že koule jsou z hrubozrnného pískovce, který se v blízkém okolí Emilovny nenachází. Bývalý knížecí lesní správce a archivář Rudolf Maxera ve své studii "Soupis přírodních památek svérázu krajinného a s přírodou spjatých pamětihodností v lesích panství Křivoklátského" usuzuje, že pískovcové koule pocházejí nejspíš z lomu Hranatá. Dvojí výklad je i k významu původně položených kamenů. Vzhledem k tomu, že na kamenech bylo vytesáno zřetelné písmeno "B", lze se domnívat, že kdysi kameny sloužily jako mezníky území obce Broumy. Aby bylo snadnější takové mezníky rozeznat od obyčejných kamenů, byly zhotovovány z jiného materiálu, než jaký byl běžný v okolí. Také se na mezníky dělala různá znamení jako kříže, iniciály obcí nebo dokonce obrazce zvěře. Někdy byly pod kameny podkládány nejrůznější předměty. Pověst z dob obrozeneckých praví, že oblé kameny položené u Emilovny byly dělové koule zanechané zde švédskými vojsky po jejich porážce u Broum roku 1639. Tato verze se zdá být méně pravděpodobná. Snad mohli Švédové použít hraničních kamenů pro svoji orientaci, neboť po zmíněné porážce měli někde v těchto místech své ležení. Účel oněch tří kamenů s písmenem "B" není nikde písemně doložen, a tak nezbývá, než se přiklonit k některé z uváděných verzí.
 
Přidej videoSouvisející videa
K této památce nemáme žádné související video. Budeme rádi, když sem přidáte svoje.
 
Přidej fotografiiSouvisející fotografie
 

Chráněná území Chráněná území

Obory Obory

Památné stromy Památné stromy

Parky Parky

Skalní útvary Skalní útvary

 

Archeologie Kategorie Archeologie

Architektura Kategorie Architektura

Bitvy a války Kategorie Bitvy a války

Církevní památky Kategorie Církevní památky

Galerie Kategorie Galerie

Hrady Kategorie Hrady

Hvězdárny Kategorie Hvězdárny

Industriální stopy Kategorie Industriální stopy

Kolešovka Kategorie Kolešovka

 

Muzea a expozice Kategorie Muzea a expozice

Osobnosti regionu Kategorie Osobnosti regionu

Pamětní síně Kategorie Pamětní síně

Pověsti a tajemná místa Kategorie Pověsti a tajemná místa

Přírodní zajímavosti Kategorie Přírodní zajímavosti

Rozhledny a vyhlídky Kategorie Rozhledny a vyhlídky

Tvrze a hradiště Kategorie Tvrze a hradiště

Zámky Kategorie Zámky

Zříceniny Kategorie Zříceniny

 
 
 
© 2009 - 2025 Radomír Dvořák a Roman Hartl. Využíváme publikační systém Apollo.