Pramen Merkovka objeven počátkem 19. století lesníkem Jiljím Merklem. Na železitý pramen upozornil své představené, z iniciativy vrchního lesmistra J. B. Gintla byly u pramene vybudovány jednoduché lázně, původně určené pouze pro knížecí personál. Listina z roku 1849 uvádí, že pramen byl knížetem Karlem Egonem II. z Fürstenbergu pojmenován po svém objeviteli pramenem sv. Jiljí a při prameni zřízena jakási nevelká lázeňská budova (jihozápadně od pramene, před rybníčkem). Pramen byl „obezděn“ (pravděpodobně je tím míněna stavba zděné, cca 2 metry vysoké kapličky se sedlovou stříškou a půlkruhově završeným výklenkem nad vyvěrajícím pramenem. V průčelí lemovaly výklenek pilastry, ve štítě byla umístěna masivní kovová deska s textem „EGIDIQUELLE“, tj. „Jiljího pramen“. Kolem pramene byly upraveny cestičky. Po roce 1852 postaven v blízkosti pramene jednoduchý podkrovní domek se sedlovou střechou – dvě přízemní místnosti využíval správce lázní, jedna přízemní místnost a dvě podkrovní sloužily k ubytování lázeňských hostí. Později domek sloužil jako hájovna. Stával cca 100 m severovýchodně od pramene. Léto 1869 trávila na merkovce se svou matkou Renata Fügnerová, které sem k jejím 15. narozeninám přijel poblahopřát její budoucí manžel Miroslav Tyrš. Provoz lázní skončil na Merkovce po 1. světové válce. V šedesátých letech byly lázně a hájovna zbořeny, sešlou kapličku nad pramenem zbořil v 80. letech padající buk. Z původních objektů dochován pouze propadlý sklep v severní stráni proti místu, kde stála hájovna.
Lípa malolistá na návsi
Přírodní rezervace
Horní hrana pravého svahu údolí Klíčavy v Lánské oboře asi 2 km severně od Požárů a 6,5 km jihozápadně od Lán.
Památný strom
Buk lesní (Fagus sylvatica), obvod kmene 320 cm (1998), výška stromu 14 m, roste na volné ploše pastviny 200 m severně od statku Požáry
Významný krajinný prvek
VKP leží v pásmu hygienické ochrany vodního zdroje 2. stupně v pramenné části Lišanského potoka. Jedná se o lokální biocentrum územního systému ekologické stability krajiny s vlhkomilnými lučními společenstvy a břehovými porosty. Cenné území v intenzivně obhospodařované krajině.