Poznávání - nalezeno 11 památek

Tvrziště kruhového tvaru rozkládající se na vyvýšenině o průměru 40 až 50 m. Je obehnané valem, na jehož vnitřní straně je zřetelný, asi 1 až 2 m široký ochoz. Za ním, směrem ke středu tvrziště, je kolem dokola asi 4 m hluboký suchý příkop. V centru dispozice je ve výši 6 až 7 m plošina o průměru 12 m, na níž stávala hlavní budova tvrze Smrk. Celé tvrziště je porostlé smrky, modříny a především lipami. V centru tvrziště jsou znatelné zbytky výkopu, připomínající archeologickou sondu obdélníkového tvaru. V letech 1962 a 1965 zde prováděli povrchový průzkum pracovníci Vlastivědného muzea v Jesenici. Na tvrzišti samém nebyly nalezeny žádné stopy po někdejším osídlení, z čehož lze usuzovat, že tvrz byla opuštěna ještě před zničením. Po obou stranách přítoku Javornice byly nalezeny četné střepy a kámen na mletí obilí. Nálezy byly uloženy v muzeu v Jesenici.

Tvrziště je velmi dobře patrné za staveními č. p. 20 a 9. Je však částečně rozrušeno zahradou a trafostanicí, který byl do lokality umístěn velmi necitlivě. Jedná se o tvrziště kruhové dispozice umístěné na vyvýšenině o průměru asi 30 až 40 m. Dispozice je neúplná. Ochranný val je z jedné třetiny stržen a místo něho jsou postaveny domky se zahrádkami. Zachovaný val, směrem k silnici, je asi 2 metry široký a směrem k centru tvrziště spadá do suchého příkopu z 2 až 2,5 metru širokého ochozu. Příkop je hluboký 5 až 6 metrů. Na vyvýšenině v centru dispozice (ve výši 8 - 10 m) ses nachází plošina o průměru 12 až 15 metrů. Směrem k obci se zužuje a mírně svažuje. Je rozdělena na čtyři části zbytky asi 30 cm vysokých zdí. Jsou zde zřetelné stopy po výkopech a sondách. V roce 1962 zde prováděli povrchový průzkum pracovníci jesenického muzea a odkrylil tu vrstvu popela, pod kterou objevili množství střepů z keramických nádob, Tvarem, vlnkovou výzdobou a hrnčířským znamením patřily do období 10. až 11. století. Dále byly nalezeny železné hroty šípů a téměř 400 kroužků ze skla tmavě zelené barvy. Tento nález označený jako "skleněný poklad" vyvolal zájem pracovníků Národního muzea v Praze. Ti zde pod vedením PhDr. Radimského, v součinnosti s Archeologickým ústavem ČSAV, provedli detailní archeologický průzkum. Nalezené skleněné kroužky byly identifikovány jako náhradní platidlo za groše, jichž se tehdy nedostávalo. Při výzkumu bylo nalezeno mnoho dalších cenných fragmentů, např. kachlů s vyobrazením českého lva, ostruhy, zbytky nádob. Archeologové také potvrdili domněnku, že tvrz byla zničena požárem na počátku 15. století - patrně v období husitských válek.

Elipsovitá základna tvrziště je 40 m dlouhá a 25 m široká. Od okolních svahů je oddělena několik metrů hlubokým sedlem. Dvorec a ves se pravděpodobně rozkládaly na návrší táhnoucím se k severu. Některá starší regionální literatura umísťuje ves a tvrz Pístný poněkud severozápadněji do míst, kde stojí hájovna Obora.

Říká se jim Nejzáhadnější místo Česka: Až stovky metrů dlouhé řady balvanů na vrchu Rovina, o kterých už se sedm desetiletí vedou spory: Jsou to pravěké megality, nebo novodobé meze?

Na planině o rozloze 12 hektarů, rozprostírající se východně 1 km nad obcí Kozojedy, stávalo na úsvitu českých dějin slovanské hradiště Dřevíč. Planina je ze všech stran ohraničena vysokým valem. Na jihozápadní straně v místě jediné dřívější přístupové cesty jsou zbytky tzv. Železné brány. Dominantou plošiny je kostelík sv. Václava ze 17. století a stodola, která byla zřízena z původní hájovny.