Hřebečníky - Tvrziště Pístný
V lese na katastru obce Hřebečníky stávala ve 14. a 15. století malá zemanská ves Pístný s tvrzí a dvorem, která náležela jako manství ke hradu Křivoklátu. Nejstarší zpráva o vsi je z roku 1383, kdy ji držel zeman Beneš z Pístného. Dalším známým majitelem Pístného byl Mikuláš z rodu vladyků z Čichtic u Prachatic, kteří měli v erbu kruh s křížem o třech ramenech. Tento rozvážný a statečný rytíř působil od roku 1389 ve službách krále Václava IV., za což od něho obdržel některé výnosné statky. Kromě jiného vykonával Mikuláš úřad purkrabího na hradě Husi a správce města Prachatic. Jeho kredit vzrostl po roce 1403, kdy byl Mikuláš mezi těmi, kteří vysvobodili krále Václava IV. z vídeňského zajetí. Od té doby byl pověřován také významnými státními úkoly. Do kraje nad řekou Berounkou přišel v roce 1415, když vyměnil Čichtice za část vsi Skryje a zároveň získal do užívání Pístný. Od té doby začal Mikuláš užívat přídomek z Pístného. Po upálení mistra Jana Husa a po vystoupení Václava IV. proti husitům, se Mikuláš z Pístného od krále odvrátil, za což byl vypovězen nejen od královského dvora, ale i z Prahy. Odebral se na venkov a začal se aktivně zúčastňovat shromáždění lidu, kde bouřil proti králi a katolické církvi. V roce 1419 se Mikuláš z Pístného dal zcela do služeb husitského hnutí. Měl značný podíl na vybudování opevnění vznikajícího města Tábora. Tady byl také při volbě čtyř hejtmanů zvolen prvním táborským hejtmanem. Roku 1420 se zúčastnil bojů o Prahu. Bojoval nejen po boku Jana Žižky v bitvě na hoře Vítkově, ale i v bitvě o Vyšehrad 1. 11. 1420. V průběhu dalších jednání mezi husity zastával Mikuláš z Pístného názory radikálních táborů. Nedůvěřoval úmyslům umírněných představitelů husitské šlechty, měšťanstva a kněží a dostal se do sporu i s Janem Žižkou. Na protest opustil 10. prosince Prahu. Za městem však spadl s koně a těžce se zranil. Nedlouho potom, 24.12.1420, v Praze zemřel. Tím ztratilo radikální křídlo schopného vojevůdce a politika. Mezitím se Mikulášovi pomstil pán Křivoklátska a přední vůdce katolické strany Aleš Holický ze Šternberka tím, že ves a tvrz Pístný vypálil a srovnal se zemí. Pustinu později připojil Sulek ze Hřebečníků ke své obci. Spolu s ní se dostala roku 1550 do majetku Týřovských z Ensidle. V listinách z let 1552 - 1555 je Pístný uváděn jako pustá ves. Po tvrzi se nedochovalo nic.
Přidej videoSouvisející videa
K této památce nemáme žádné související video. Budeme rádi, když sem přidáte svoje.
Přidej fotografiiSouvisející fotografie
