Augusta, Jan

Neúspěch prvního protihabsburského povstání v Čechách koncem první poloviny 16. století měl za následek i tvrdý útisk reformní Jednoty bratrské, v jejímž čele stál biskup Jan Augusta. Společně se svým pobočníkem Jakubem Bílkem byl roku 1548 lstí zatčen v lese u Litoměřic a dopraven k mučení do Prahy a odtud do obávaného vězení na hrad Křivoklát, kde strávil šestnáct, jeho pobočník Bílek třináct let. Čeští bratři zpočátku živořili ve svých žalářích ve strašlivých podmínkách v téměř úplné tmě, místo lůžek měli jen slámu rozházenou po zemi a kvůli havěti, která jim běhala a lezla přes těla a tváře skoro nemohli spát. Postupem let dosáhli oficiální i tajnou cestou alespoň mírného zlepšení svých podmínek, definitivní obrat k lepšímu však nastal teprve v roce 1560 s příjezdem krásné Filipíny Welserové, tajné manželky arciknížete Ferdinanda, syna krále Ferdinanda I. Její přispění pomohlo vězňům nejprve ke zmírnění vazby a poté i k jejich úplnému osvobození. Slavný příběh českobratrských vězňů se dočkal i výtečného románového zpracování spisovatelem Janem Svátkem.