Chadt-Ševětínský, Jan Evangelista

Významnou osobnost českého lesnictví připomíná pamětní deska na hájovně Obora u Kozojed pod památným vrchem Dřevíč. Text na desce říká, že v hájovně „žil a četná díla vytvořil“ Jan Evangelista Chadt – Ševětínský, pokrokový lesník a autor řady spisů a článků ze všech oborů lesnictví. Narodil se v únoru 1860 na Šumavě v Kubově Huti pod Boubínem, kde byl jeho otec revírníkem. Vystudoval lesnické a hospodářské učiliště v Písku a když složil zkoušky z lesnictví a myslivosti, začal pracovat v knížecích schwarzenberských službách na různých místech Šumavy a jižních Čech. Jako lesní adjunkt vystřídal několik míst, až byl v roce 1897 jmenován revírníkem šumavského polesí Rokytka a v roce 1902 (text na desce mylně uvádí rok 1898) byl tehdy dvaačtyřicetiletý Chadt přeložen na polesí Obora, kde působil až do roku 1923, kdy odešel do výslužby. Odstěhoval se do Krče u Prahy a tady v roce 1925 zemřel. Už v mládí začal Chadt publikovat v lesnických, mysliveckých a etnografických časopisech, první samostatný spis Průvodce do pralesa Boubín vydal roku 1883. O dvanáct let později následoval spis Dějiny lesů v Čechách a roku 1899 publikoval první přehled památných stromů v Čechách, údajně druhou práci svého druhu v Evropě. Za Chadtova působení v oborském polesí vyšel rozšířený soupis památných stromů ještě dvakrát. Vedle zmíněných děl je Chadt, který v publikační činnosti používal podle Ševětína, kde studoval, přídomek Ševětínský, autorem Dějin lovu a lovectví v Čechách, Moravě a ve Slezsku, přehledu České lesnické písemnictví nebo soupisu Místní jména na Lounsku. Celkem J. E. Chadt – Ševětínský napsal 82 samostatných spisů a pět stovek odborných článků, které vyšly v téměř padesáti časopisech a naučných slovnících. Od roku 1920 také přednášel dějiny lesnictví a myslivosti na pražské lesnické fakultě. Už během života získal Chadt za svou práci řadu poct a ocenění, po jeho smrti mu tehdejší Vysoká škola lesnická v Brně postavila pomník v takzvaném Lesnickém Slavíně na školním lesním podniku Křtiny u Olomoučan a v roce 1931 mu byla na hájovně Obora, kde prožil nejplodnější tvůrčí období svého života, odhalena pamětní deska.