Burian, Karel

Sto největších operních rolí v pěti světových jazycích zpíval během kariéry Karel Burian, největší český operní pěvec všech dob a jedna z největších osobností světové operní historie, v rodných Čechách bohužel opomíjená. Paříž, kde zpíval s Emou Destinovou, velebila Buriana jako Krále pěvců, poklonil se mu i legendární Caruso, byl vyznamenán mnoha tituly a řády umění, kritika přirovnávala jeho operní projev k nejslavnějším malířským dílům. Karel Burian se narodil 12. ledna 1870 v Rousínově, než mu bylo šest let, odstěhoval se s rodiči do Rakovníka a později do Prahy. Operní kariéru zahájil roku 1891 v Brně rolí Jeníka v Prodané nevěstě, v následujících letech zpíval v Bayreuthu, Londýně, Lipsku, New Yorku, Paříži a mnoha dalších místech, v Čechách však vystupoval jen zřídka. V roce 1907 koupil Karel Burian statek v Senomatech, kde příležitostně pobýval v mezičase svých zahraničních turné. Podle vzpomínek místních obyvatel byl Karel Burian přívětivý a dobrosrdečný soused, který však těžce nesl osudovou nehodu, při níž se pravděpodobně ve svém pražském bytě napil v roce 1922 místo vody louhu a nenávratně si poškodil hrdlo. Na senomatském statku prožil Burian i poslední dny svého života a v tichu a osamění tady 25. září 1924 zemřel.

Urny s popelem Karla Buriana a jeho bratra Emila, též operního pěvce, jsou uloženy v urnovém háji v Rakovníku v Památníku bratří Burianů. Na místě zbořeného Burianova statku v Senomatech je kámen s pamětní deskou, pamětní deska je také na Burianově rodném domku v Rousínově.