Křivoklátsko a Rakovnicko - Kde nebudete vědět kam dřív
  • Cíle, trasy & mapa
    • Cykloturistika
    • Pěší turistika
    • Vodáctví
    • Turistické cíle a pamětihodnosti
    • Přírodní zajímavosti
    • Služby turistům
    • Turistická mapa
Generuji náhled
Poznávání v mapě
Archeologie
Architektura
Altány a gloriety
Kašny a fontány
Lidová architektura
Městská architektura
Moderní architektura
Opevnění
Bitvy a války
Církevní památky
Boží muka
Hřbitovy
Kaple
Kapličky
Kláštery a fary
Kostely evangelické
Kostely husitské
Kostely římskokatolické
Křížky
Křížové kameny
Pomníky a pamětní desky
Sochy
Zvonice
Zvoničky
Židovské památky
Galerie
Hrady
Hvězdárny
Industriální stopy
Mosty
Průmysl
Vojenské objekty
Zemědělství
Kolešovka
Muzea a expozice
Osobnosti regionu
Pamětní síně
Pověsti a tajemná místa
Přírodní zajímavosti
Chráněná území
Obory
Památné stromy
Parky
Skalní útvary
Rozhledny a vyhlídky
Tvrze a hradiště
Zámky
Zříceniny

Hřebečníky, Šlovice - Elektroskanzen Čechův mlýn

Unikátně dochovaná původní strojovna jedné z prvních elektráren v Čechách.

Otevírací doba
Otevřeno po předchozí domluvě s majitelem.
Kontakt
 8 270 41 Šlovice (Hřebečníky)
telefon: +420 313 550 249
mobil: +420 604 754 449
e-mail: cechuv.mlyn@seznam.cz
www.mlynamveslovice.ic.cz
GPS: N13,74778358° E49,96810682° minutový formát GPS: N13°44'52,021" E49°58'5,185" desetinný formát
 
Vyčkejte prosím, nahrávám mapu
Základní zobrazení
Hřebečníky, Šlovice - Elektroskanzen Čechův mlýn
Mapa okolí Hřebečníky, Šlovice - Elektroskanzen Čechův mlýn
Aktivní mapa
Měřítko
 

Když se v prosinci roku 1920 poprvé rozsvítily ve Slabcích lampy elektrického osvětlení, byla to taková záře a něco tak nového, neznámého, že z okolních vesnic přijely tři hasičské sbory v domnění, že ve Slabcích hoří. Střídavý elektrický proud tehdy do Slabec tekl z malé vodní elektrárny, kterou ve svém mlýně na řece Berounce u Šlovic vybudoval mlynář Václav Čech.

Čechova elektrárna, jedna z prvních svého druhu u nás, napájela proudem celkem osm vesnic, tři mlýny, kamenolom a několik okolních chat. Elektrárna vyrábí proud i dnes.

Prohlídka Čechovy malé vodní elektrárny v areálu mlýna, jehož historie sahá až do poloviny šestnáctého století, je výjimečnou výpravou po počátků doby elektrické v Čechách. Na unikátně dochovaném technickém zařízení elektrárny, v němž vyniká generátor značky Siemens z přelomu 19. a 20. století a naftový motor značky Škoda z 20. let 20. století, vám vnuk zakladatele elektrárny Ing. Petr Čech ukáže, jak se elektřina vyráběla před téměř 100 lety, a seznámí vás i se současností elektrárny, využívající k výrobě elektřiny stejně jako ve svých počátcích ekologickou sílu vody řeky Berounky.

Poutavé vyprávění o elektřině zpestří Petr Čech o zajímavé kapitoly z rodinné kroniky mlynářského rodu Čechů, blízce spřízněného s prezidentem Edvardem Benešem (jehož oba dědové pocházeli ze Šlovic), i spisovatelem Otou Pavlem.

Čechův mlýn se nachází na levém břehu řeky Berounky pod Šlovicemi. Jak se do mlýna dostanete? Těšně před Šlovicemi odbočte ze silnice na cestu vpravo, směrovky „ELEKTROSKANZEN“ vás dovedou až do mlýna. Autem lze dojet po zpevněné lesní cestě až do mlýna, autobusem do vzdálenosti 10 minut chůze od mlýna.

 
Přidej videoSouvisející videa
K této památce nemáme žádné související video. Budeme rádi, když sem přidáte svoje.
 
Přidej fotografiiSouvisející fotografie
 

Archeologie Kategorie Archeologie

Architektura Kategorie Architektura

Bitvy a války Kategorie Bitvy a války

Církevní památky Kategorie Církevní památky

Galerie Kategorie Galerie

Hrady Kategorie Hrady

Hvězdárny Kategorie Hvězdárny

Industriální stopy Kategorie Industriální stopy

Kolešovka Kategorie Kolešovka

 

Muzea a expozice Kategorie Muzea a expozice

Osobnosti regionu Kategorie Osobnosti regionu

Pamětní síně Kategorie Pamětní síně

Pověsti a tajemná místa Kategorie Pověsti a tajemná místa

Přírodní zajímavosti Kategorie Přírodní zajímavosti

Rozhledny a vyhlídky Kategorie Rozhledny a vyhlídky

Tvrze a hradiště Kategorie Tvrze a hradiště

Zámky Kategorie Zámky

Zříceniny Kategorie Zříceniny

 
 
 
© 2009 - 2023 Radomír Dvořák a Roman Hartl. Využíváme publikační systém Apollo.