Křivoklátsko a Rakovnicko - Kde nebudete vědět kam dřív
  • Cíle, trasy & mapa
    • Cykloturistika
    • Pěší turistika
    • Vodáctví
    • Turistické cíle a pamětihodnosti
    • Přírodní zajímavosti
    • Služby turistům
    • Turistická mapa
Generuji náhled
Poznávání v mapě
Archeologie
Architektura
Altány a gloriety
Kašny a fontány
Lidová architektura
Městská architektura
Moderní architektura
Opevnění
Bitvy a války
Církevní památky
Boží muka
Hřbitovy
Kaple
Kapličky
Kláštery a fary
Kostely evangelické
Kostely husitské
Kostely římskokatolické
Křížky
Křížové kameny
Pomníky a pamětní desky
Sochy
Zvonice
Zvoničky
Židovské památky
Galerie
Hrady
Hvězdárny
Industriální stopy
Mosty
Průmysl
Vojenské objekty
Zemědělství
Kolešovka
Muzea a expozice
Osobnosti regionu
Pamětní síně
Pověsti a tajemná místa
Přírodní zajímavosti
Chráněná území
Obory
Památné stromy
Parky
Skalní útvary
Rozhledny a vyhlídky
Tvrze a hradiště
Zámky
Zříceniny

Lužná - Železniční muzeum Českých drah

Železniční muzeum v areálu bývalé výtopny Lužná - Lišany

První písemná zmínka v roce 1871
Kontakt
9. května 255,  270 51 Lužná
telefon: +420 313 537 700
fax: +420 313 537 700
e-mail: luzna@muzeum.cd.cz
www.os.cd.cz/muzeum
GPS: N13,77515882° E50,14526978° minutový formát GPS: N13°46'30,572" E50°8'42,971" desetinný formát
 
Vyčkejte prosím, nahrávám mapu
Základní zobrazení
Lužná - Železniční muzeum Českých drah
Mapa okolí Lužná - Železniční muzeum Českých drah
Aktivní mapa
Měřítko
 

Vznik původní výtopny Lužná – Lišany je spojen se zahájením provozu na trati Buštěhradské dráhy z Kladna do Chomutova a Rakovníka v roce 1871. 

Původní výtopna byla vybudována naproti staniční budově jako remíza se dvěma stáními u které byla vystavěna administrativní budova, která sloužila současně jako vodárna. Tento objekt se zachoval dodnes, i když vodárenské nádrže již nejsou využity. Se stále rostoucí dopravou nepostačovala kapacita výtopny, především správkárenská, proto byla vystavěna výtopna nová, již s halou na vyvazovací opravy a s točnou v prostorách současného depa. Přestavěná výtopna zanedlouho opět nedostačovala, tentokrát z provozního hlediska. Proto byla v roce 1924 předána do užívání nová výtopna s rozsáhlým areálem, rotundou, zauhlovacím zařízením a montážními halami. Svou kapacitou postačovala až do ukončení provozu depa. 

S postupným slábnutím parního provozu klesaly provozní výkony depa i počty nasazovaných lokomotiv. Depo mělo stále větší význam správkárenský než provozní. V osmdesátých letech zde byla vystavěna velká hala pro provádění soustředěných oprav motorových lokomotiv, které bohužel ustoupilo několik původních objektů depa. Postupně se zde omezoval provoz tak, až byl v roce 1996 zastaven úplně. 

Zejména v posledních letech provozu bylo depo stále častěji středem pozornosti příznivců železniční historie. Sama zeměpisná poloha depa a jeho nenásilné začlenění do okolní krajiny nabízela možnost pořádat zde rozličné akce spojené s jízdami parních lokomotiv, které zde využívaly technologická zařízení určená pro jejich provozování. Tato zařízení jsou stále v provozu a jsou součástí expozic nově vzniklého muzea.

 
Přidej videoSouvisející videa
K této památce nemáme žádné související video. Budeme rádi, když sem přidáte svoje.
 
Přidej fotografiiSouvisející fotografie
K této památce nemáme žádnou související fotografii. Budeme rádi, když ji sem přidáte.
 

Archeologie Kategorie Archeologie

Architektura Kategorie Architektura

Bitvy a války Kategorie Bitvy a války

Církevní památky Kategorie Církevní památky

Galerie Kategorie Galerie

Hrady Kategorie Hrady

Hvězdárny Kategorie Hvězdárny

Industriální stopy Kategorie Industriální stopy

Kolešovka Kategorie Kolešovka

 

Muzea a expozice Kategorie Muzea a expozice

Osobnosti regionu Kategorie Osobnosti regionu

Pamětní síně Kategorie Pamětní síně

Pověsti a tajemná místa Kategorie Pověsti a tajemná místa

Přírodní zajímavosti Kategorie Přírodní zajímavosti

Rozhledny a vyhlídky Kategorie Rozhledny a vyhlídky

Tvrze a hradiště Kategorie Tvrze a hradiště

Zámky Kategorie Zámky

Zříceniny Kategorie Zříceniny

 
 
 
© 2009 - 2025 Radomír Dvořák a Roman Hartl. Využíváme publikační systém Apollo.