Poznávání - nalezeno 9 památek

V areálu farmy bývalého statku se nachází rybníček o průměru asi 50 m. Uprostřed rybníčka je kruhový ostrůvek, na němž jsou patrné zbytky kamenné stavby - torzo rozvaleného sklepa někdejší zemanské tvrze. Přístup k ní byl z hráze rybníka po dřevěném můstku, který se dal jednoduše odstranit. Časem chátrající tvrz se zřítila a její zbytky porostly bodláčím a pýrem. V nedávné minulosti se lokalitě říkalo Na příkopě. V současné době je tvrziště v Pšovlkách jedinou ukázkou středověké tvrze v regionu. Památkově chráněné je tvrziště a obvodový vodní příkop.

Jedná se o poměrně rozsáhlé tvrziště zaniklé středověké tvrze Sobín. O této tvrzi se nedochovaly žádné písemné zprávy. Snad vznikla okolo roku 1330, kdy byl držitelem Rynholce vladyka Dětřich ze Skuhrova. Přes Rynholec a pod tvrzí Sobínem vedla cesta z Rakovníka do Prahy. Ve středověku po ní jezdili obchodníci, před bělohorskou bitvou po ní táhlo i císařské vojsko. Lze tedy vyslovit domněnku, že Sobín býval strážní tvrzí, zvláště když v sousedním Vašírově stávala hláska zvaná Sobínek. Odtud prý vedla do tvrze Sobína podzemní chodba. Historik August Sedláček uvádí, že podle pověsti zde bývalo sídlo loupeživých rytířů, kteří měli v tvrzi velkou knihovnu, z níž pochází stochovský misál. Původní jméno tvrze bylo Sovín jako protějšek k tvrzi Holubínu, která stávala na nedalekém táhlém návrší nad stochovským dvorem. Sobín disponoval rozsáhlým opevněním. Jeho valy a příkopy tvořily obdélník. Dnes se z nich však již mnoho nezachovalo. Z tvrze zbyl jen pouhý pahorek a příkopy jsou z velké části zaneseny. Valy jsou znatelné ze tří stran. Západní strana navazuje na pole, z něhož je na lokalitu volný přístup. V blízkosti severního valu jsou 20 - 30 cm vysoké zbytky obdélníkové hlásky. I přes to je ale možné z terénního profilu dobře vysledovat způsob a mohutnost opevnění tvrze. Ještě na počátku 20. století zde byly znatelné základy hlavní budovy o rozměrech 14 x 7,50 metru. Její severozápadní roh tvořil střed kulaté věže stojící uprostřed tvrziště. Vedle ní byl třímetrový vchod. Dále k západu vedle pozůstatků zbořených sklepů stávala druhá budova. K její ochraně sloužila okrouhlá hláska založená za jižním příkopem. Celé nádvoří bylo uzavřeno 1,30 m silnou zdí, za níž byl vykopán 16 - 18 m široký příkop. Ten byl ukončen 10 m širokým a 3 - 4 m vysokým náspem. Na konci severní strany stávala ještě jedna hláska čtvercového půdorysu. Na konci 19. století byly na tvrzišti laiky vykopány kamenné veřeje, z bronzu litý škorpion a mosazný dvojramenný plochý křížek. Všechny nálezy byly uloženy v městském muzeu v Novém Strašecí.

Málo znatelné tvrziště o rozloze 50 x 30 m s patrnými známkami po změnách konfigurace terénu. Lze rozpoznat příkop, torzo obranného valu a přibližně 20 cm vysoké zbytky zdiva v nejvyšším bodě lokality. Západním směrem do lesa je prudký sráz, kde se nachází veliký balvan. Podle lidové pověry zavaluje vhod do podzemní chodby, která vede až do veclovského kostela Všech svatých. Pravděpodobněji však šlo o uzávěr vchodu do sklepa, kterým měly být chráněny zásoby potravin před zvěří. Na ploše po tvrzišti jsou evidentní novější výkopy připomínající archeologické sondy. Podle zpráv lidí znalých místa šlo o hledače pokladů.

Zbytky tvrze však prý byly znatelné ještě na začátku 20. století. Dnes je tvrziště o rozměrech 30 x 21 m zarostlé lesem a pýrem. Znatelný je částečně zhruba 15 m široký příkop. Z uvedených rozměrů vyplývá, že šanovská tvrz bývala skromným a nevelkým příbytkem. Kruhové tvrziště je v současné době obestavěno domy č. p. 138, 67, 68, 13 a 184. Pozemek patří k domu č. p. 140.