Barokní zámeček je prostá jednoposchoďová budova obdélníkového půdorysu s mansardou ve střeše, která byla několikrát zvenčí i uvnitř přestavována. Původně měla široké dřevěné schodiště z přízemí do patra, kde byly též prostornější místnosti. Donedávna byly v zámečku byty zaměstnanců farmy státního statku. Dnes je budova opuštěná a stejně jako její nejbližší okolí značně zchátralá.
Podle Václava Kočky (Dějiny Rakovnicka, 1936) postaven zámek v Olešné mezi lety 1672-1678 (při prodeji olešné Lidmile Marii Celerové se ve vsi uvádí tvrz, při prodeji statku v roce 1678 už zámek). A. Cechner (Soupis památek historických a uměleckých, 1913) klade vznik nynějšího objektu zámku do doby po roce 1705, kdy se Olešné ujala Marie Lidmila, rozená z Kaiserštejna a Petr Arnošt z Mollart. Přestavba původního zámku měla pokračovat ještě po roce 1776, kdy se Olešné ujal příbuzensky spřízněný rod Meraviglia-Crivelli. Jan Renner (Průvodce Křivoklátskem a Rakovnickem, 1908) uvádí, že zámek stavěla Marie Anna (u Kočky Marie Aloisie) z Mollart, rozená z Lamberka, v letech 1750-60, údajně podle zámku Schönbrunn ve Vídni. V roce 1838 koupili Olešnou Fürstenbergové na Křivoklátě a zámek v Olešné přestal plnit funkci panského sídla. Renner v roce 1908 píše o zámku jako o dosti zanedbaném, ve východním křídle bydlí hospodářský správce, ostatek je prázdný. Po roce 1948 zámek sloužil pro potřeby strojní a traktorové stanice. V současnosti je v soukromém vlastnictví, zchátralý, z větší části nevyužitý.
Ve Skřivani se k roku 1355 připomíná tvrz, pravděpodobně stála na místě nynějšího objektu zámku. Kdy došlo ke stavbě zámku, není jasné, snad za Renšperků, kteří vlastnili Skřivaň v letech 1596-1690. Posledními šlechtickými majiteli zámku byli Fürstenbergové, které o zámek resp. velkostatek Skřivaň připravila v roce 1921 první pozemková reforma. Zámek získal velkostatkář z Kobylis Jiří Jelínek, po roce 1948 byl zámek znárodněn, v budově se nacházela škola, byty, správa JZD, v současnosti je zámek opět v soukromém vlastnictví a zdařile opravován. V roce 1956 došlo k zásadní úpravě budovy, kronika obce uvádí: „Velkou adaptaci prováděli též na obývací budově, celé první patro bylo předěláno vůbec, střecha celá nová jak krovoví, tak trámy a stropy, krytina též nová, a co hlavního při tom jest, že původní typ střechy byl (totiž jest) zachován“. V bocích průčelí byly prolomeny dva nové vchody. Zámek stojí uprostřed prostorného dvora, obehnaného z části původní zdí. V severovýchodním rohu se nachází mohutný objekt patrové sýpky se sedlovou střechou, v jihovýchodním rohu přízemní objekt chlévů se sedlovou střechou.
Stavba má obdélníkový půdorys a je jednopatrový. Uprostřed podélného nádvorního průčelí vybíhá křídlo s hlavním vchodem, jehož vstupní portál zakončený půlkruhovým obloukem má nadpražní římsu. Nad tímto křídlem je ve střeše zděný vikýř s mansardovým oknem. Zahradní průčelí je uprostřed nad hlavní římsou zakončeno trojúhelníkovou atikou se štítem s rodovým znakem Wallisů. Klasicistní fasáda zámku je členěna vodorovnými pásy s kordónovou římsou a parapetem pod okny, který je zdoben girlandami. V přízemní části interiéru zámku mají některé místnosti valené klenby s jednoduchými štukovými ozdobami. Do prvního patra vede z haly široké dřevěné schodiště s rovným stropem, na němž je slepá freska. Také všechny místnosti v patře mají rovné stropy a v jedné místnosti je další slepá freska. Součástí kulturní památky je i ohradní zeď a park – nádvoří.
Původní barokní zámek knížat z Fürstenbergu z 18. století přestaven v letech 1865-66 podle návrhu knížecího stavitele Antonína Jirusche, dnešní novogotickou podobu získal při další přestavbě v letech 1893-4 podle návrhu architekta Jana B. Urbana. Po roce 1918 v zámku ubytovna pro legionáře - invalidy, později letní kolonie dětí, lesní správa atd., od roku 1964 ústav sociální péče. Tomuto účelu slouží areál zámku dodnes. K zámku přiléhá krajinářský park, v němž se nachází novogotická kaple sv. Václava z roku 1866 a mariánský sloup (boží muka) z 19. století. Areál zámku není volně přístupný.