Zámeček nechal vystavět majitel panství Prokop Černín z Chudenic, jemuž patřil blízký zámek v Petrohradě. Učinil tak po smrti jeho milované choti. Hrabě zaháněl své chmury častými lovy, ke kterým využíval právě stavby zámečku. V něm pobývala i lovecká družina. Služebníci měli vyhrazeny budovy podél obvodu okrouhlého dvora. Často zde pobýval Prokopův syn a dědic Jan Rudolf, který byl členem řádu svobodných zednářů. Jeho druhy i Jana Rudolfa osobně přitahovalo místo opředené mnoha tajemnými pověstmi. Jedna z nich dala pravděpodobně zámku i jméno. Nedaleko odtud na cestě k Sosni se nacházel balvan působící dojmem sedadla (v 80. letech 20. století byla kámen přemístěn k vodní nádrži v obci Senomaty). Na tomto místě si prý na své pouti odpočinul svatý Hubert. O rodu Černínů z Chudenic je známo, že patřili k významným šiřitelům svatohubertské lovecké tradice. Proto Prokop Černín pojmenoval zámeček po tomto světci. Interiér zámku odpovídal jeho účelu. Do roku 1945 zde bývali vycpaní medvědi a velké množství vzácných loveckých trofejí. Uvnitř zámku stával také vyřezávaný stůl s loveckými výjevy, které byly vykládány stříbrem a perletí. Sloužil k podávání jídla a pití lovcům. Po dobu správy Lesním závodem Petrohrad zámek značně zchátral. Nedávno byl celkově opraven a slouží jako rekreační zařízení Lesů České republiky. Zevnějšku nový vlastník vrátil jeho původní kouzlo, trvalá újma však byla změnou účelu užívání způsobena v interiéru stavby.
Původně šlo o jednopatrovou odbélnou barokní budovu, krytou šindelem. Z přízemí vedlo dvouramenné schodiště s dřevěným zábradlím do prvního patra, kde bývala domácí kaple, obytné místnosti a pavlán. Zásadní změny prodělal zámek v posledních čtyřiceti letech, kdy zde sídlilo JZD. Byla zrušena kaple, z pokojů vytvořeny kanceláře a zasedací místnost. Barokní zámeček tak zcela ztratil svůj charakter i vzhled. Památkově chráněný je i hospodářský dvůr náležející k zámečku, zejména tři chlévy a hodnotný barokní špýchar s mansardovou střechou.
Tzv. Starý zámek (sever) údajně postaven na základech tvrze (při opravách před rokem 2009 se ve sklepeních přišlo na několik metrů silné zdivo, možné pozůstatky základů původní tvrze), zmíněné v roce 1421 a znovu postavené po roce 1541 za Hieronyma Hrobčického. V roce 1707 tvrz vyhořela. Tzv. Starý zámek postavil Georg Oliver Wallis, od roku 1720 pán na Kolešovicích. Stavba dokončena 1724, jednalo se o patrovou prostou budovu, krytou šindelem. Po dokončení tzv. Nového zámku se ve starém zámku nacházely byty, kanceláře a dílny. / tzv. Nový zámek postavil pravděpodobně Štěpán Wallis po roce 1744. Postaven z přílepského pískovce, údajně v pseudorenesančním slohu. K zámku přiléhal park s rybníkem a dřevěným empírovým letohrádkem, celý areál uzavírala kamenná zeď s klenutou vjezdovou branou mezi starým a novým zámkem. Wallisové sídlili v zámku do roku 1946, poté v majetku MNV, od roku 1948 v majetku ministerstva zdravotnictví a sociální péče. V letech 1953-4 oprava a rozsáhlá vnitřní přestavba budovy. Zámek poté využit jako státní domov válečných invalidů, od roku 1955 zaopatřovací ústav pro přestárlé, od roku 1956 do současnosti domov důchodců. V roce 2002-3 zámek opraven, během oprav objeven v jižní straně zámku zazděný vchod do kaple a v interiéru nástěnné malby.
Zámek postaven na místě tvrze, doložené k roku 1522. V letech 1596-7 postavena nová tvrz. Zámek údajně postaven z části na zdech tvrze. V popise z roku 1651 uvedena jako značně sešlá. Zámek postaven po roce 1728 Janem Josefem z Valdštejna. Jednalo se o dvoupatrovou barokní budovu s klenutým přízemím, krytou šindelem. Při zámku vznikla i kaple. V letech 1816-17 přestavba zámku. V roce 1829 přestavba kaple. V zámku bylo 17 místností, určených pro ubytování panských úředníků. Po roce 1945 v zámku byty zaměstnanců pivovaru a pivovarské muzeum, v současnosti slouží pivovaru, většina jeho prostor však nemá řádné využití.
Postaven na místě hradu (tvrze) zmíněného ve 14. století. Zámek ve Mšeci poprvé zmíněn v roce 1548 za Ludvíka Kolovrata Bezdružického. Za Matyáše Štampacha ze Štampachu (na Mšeci od 1586) postaven na jeho místě nový zámek, který Štampach "naskrze a to od nejmenšího až do největšího s nemalým nákladem na památku svou vyzdvihl." (Erb štampachů dochován nad renesančním portálem z nádvoří do severního křídla budovy). Stavbu provedl roku 1613 stavitel Fortini. Nový renesanční zámek měl čtyři křídla a uprostřed velký dvůr s pavlačemi, na něž vedla čtyři schodiště. Ve střeše byly arkýře a nad bránou věž. Vnější fasádu zámku zdobily nápisy a obrzy zvěře, snad sgrafita. Při zámku byla zahrada s letohrádkem. Za Schwarzenberků zchátralý zámek barokně přestavěn - v roce 1664 snížena věž, od roku 1675 zahájena Dominikem Spinettou barokní přestavba, další opravy a přestavby po téměř celé 18. století. V roce 1768 stržena poovina jihozápadního křídla a v následujících letech znovu i s dvorem postavena, mezi roky 1791-1832 odstraněno východní křídlo, zaházeny příkopy a náspy a upraveny na ozdobnou zahradu. Po roce 1945 v zámku kanceláře JZD nebo ubytovna, v současnosti je v části budovy škola. Mšecký zámek měl i své slavné hosty, roku 1619 se tady cestou k pražské korunovaci zastavil stavovský král Bedřich Falcký, roku 1767 nocoval v zámku císař Josef II. Při inspekci vojenských manévrů v okolí Mšece.